Blog je opět v provozu! (30.6)

Nucená společnost - 1. kapitola

7. března 2014 v 7:33 | Scrat |  Nucená společnost
Hoj! Tak jste se dočkali. Konečně je tu 1. kapitola Nucené společnosti. Doufám, že jste to čekání přežili a také nad touto povídkou nezanevřeli. Chtěla bych tuto kapitolu věnovat Marille (marille-world.blog.cz) za její upřímný názor k Prologu. (Na vás ostatní se taky brzy dostane!) Jen tak mimochodem, od zveřejnění Prologu uběhl měsíc, a chtěla bych upozornit, že už se nebude opakovat takové dlouhé čekání, slibuju.
Tak si tuto kapitolu užijte! Jo a ještě se omlouvám za tu spoustu ilustračních gifů, nemohla jsem odolat :)
Scrat

1. Kapitola
Záhadné zmizení
(Zde můj výtvor - Linda a Doktor (kreslila jsem to v matice do sešitu) ovšem ten banán vystupuje až v pozdější kapitole)

Asi po pár minutách strávených koukáním na ten zjev, co se nám objevil na zahradě, jsem se zvedla a profesionálně tam zamířila, jelikož je fakt divné, když se vám policajti bez dovolení vloupou do zahrady.

Bylo mi jasné, že je to policie, protože to bylo na té budce napsané, že. Sešla jsem dolů a zabušila na dveře té modré věci.
"Haló, opusťte můj pozemek!" (Pravda, můj zrovna nebyl, ale neřešme to.)

Dveře se otevřely a já překvapeně uskočila. Ven vyšel hnědovlasej týpek, vypadal mladě a měl na sobě dlouhý hnědý kabát a hluboké hnědé oči. (Ne, ty neměl na sobě, ale v očních důlcích, přirozeně)

"Ahoj, já jsem Doktor."

"Doktor kdo?" zeptala jsem se inteligentně. Nikdo se nemůže jmenovat jenom Doktor, musí mít nějaké jméno, třeba Pindaurus Pterodaktylus (?).

"Jo."

"Co?"

Tahle konverzace začíná váznout, pomyslela jsem si.

"Jo, Doktor Kdo." Tak z tohohle jsem byla vážně zmatená. Že by jeho příjmení bylo Who a jméno Doktor? No jo, rodiče bývaj někdy při vybírání jména fakt beze smyslů. Myslím, že tohle je jeho případ. Můžu být ráda za to, že jsem Linda Diverová. Co kdybych se jmenovala třeba Vlastimíra Dementorová? To bych fakt nepřežila.

"Pěkně debilní jméno," zkonstatovala jsem. "Já jsem Linda, Linda Diverová. A teď mi laskavě vysvětlete, kdo jste, co tu děláte a co po mně chcete!" A já jsem dýl, krokodýl. Horší věta mě fakt nemohla napadnout.

"Já jsem Doktor, a TARDIS mě sem zavedla a mimochodem - zdravíčko."

"He? He…Hepčí!" mocně jsem kýchla. "Jak jsi věděl, že kýchnu?"

"Spoilery, wibbly-wobbly-timey-wimey-času, chápeš?"

"Ne." Ten člověk musí být blázen! Nebo mě jenom trollí.

"Nejsem člověk, pocházím ze starobylé rasy Pánů Času."

Takže blázen, co mě trollí. A čte myšlenky.

"Jo, to máš pravdu. A teď bych se rád zeptal: Nestalo se tu náhodou něco neobvyklého? Protože TARDIS nemohla mít jiný důvod mě sem zavést," řekl. Odpověděl tím sice na otázku, jestli je blázen, i na to, že čte myšlenky, ale pořád mele nesmysly o tardis či co.

"Nic vám do toho není a co je to ten tardis?"

"TARDIS, čas a relativní rozměr v prostoru, ve zkratce TARDIS, jinak vesmírná loď."

"Aha." Hlesla jsem unaveně. Jak se tak koukám, tahle nepříliš zajímavý dialog nikam nevede.

"Ale vážně, fakt!" nečekal na další mé vyvrácení toho, že ta budka je vesmírná loď a vytáhl z kapsy jakýsi kovový svítítko. (Proč mi sakra Word podtrhnul slovo "svítítko"?) Došel k našim zadním dveřím a začal na ně svítit tím svítítkem. Dveře se otevřely a Doktor bez pozvání vešel do našeho domu.

"Kam si jako myslíš, že jdeš?" zeptala jsem se ho, naštvaná za tu jeho drzost.

"No co," řekl v odpověď na můj udivený výraz, když mu došlo, že není zrovna běžné otvírat svítítkem zadní dveře domů. "To je sonický šroubovák, otevírá dveře." A tak procházel naší chodbou a "sonicoval" náš byt.

"To je u vás šílenců normální, že se vloupete do cizího bytu bez svolení majitele, přímo před jeho očima?"

"Jak ti říkám, nejsem blázen, spíš něco jako vesmírný detektiv a těm se přece povoluje vstoupit na pozemek, když má něco vyřešit, ne?"

"Takže jsi POLICAJT, DOKTOR, DETEKTIV nebo OPRAVÁŘ?!"

"Trochu ode všeho, ale proč zrovna opravář?"

"Vždyť máš šroubovák," odpověděla jsem mu na to logicky.

Tak jsme společně vystoupali po schodech nahoru. Ano, já vím, že na tohohle blázna bych měla spíš zavolat cvokaře, ale nevypadal nijak nebezpečně a navíc jsem cítila, že je jediný, kdo mi může pomoct.

,,Tady," řekla jsem a ukázala na mámin pokoj. "Byla tady máma. A už tu není. A bratr taky ne. Prostě zmizeli, bratr nechal mobil doma a máma je nedostupná. A teď, ty doktoro-detektivo-policio-údržbáři, předveď své dedukční schopnosti." (Neptejte se mě, odkud znám slovo dedukce.) Doktor vešel do mámina pokoje a začal vše pečlivě zkoumat. Následující děj mě začal poněkud nudit, protože koho by zajímalo, když nějakej šílenec s pípající trubičkou v ruce zkoumá pokoj vaší matky, tak jsem si začala znuděně prohlížet ruce. Ve chvíli, kdy jsem se zabývala faktem, jak to, že je můj malíček menší než palec, se Doktor ozval:

"Ten obraz nad postelí, byl vždycky prázdný?"
Znuděně jsem zvedla hlavu. Ovšem když mi došlo, na co se to vlastně ptá, tak jsem zpozorněla.

"No, víš, na tom obrazu byl namalovanej takovej anděl," - přistoupila jsem čelem k němu, abych mu anděla mohla názorně popsat- "Vypadal jako z kamene a zakrýval si oči. Takhle-" a zakryla jsem si oči přesně jako ten anděl.
"Ehm- Lindo?" ozval se Doktor zdráhavým hlasem. Já jakožto stále si zakrývající obličej jsem se zeptala:
"Co?"
"Měla by ses otočit…"
"Proč?"
"OTOČ SE!"
Uposlechla jsem poměrně neochotně rozkazu a když jsem se otočila, stál tam ten anděl, jenže v životní velikosti, a šklebil se na mě s ostrými kamennými zuby! Takže jsem předpovídala dobře, akorát si nedovedu představit, jak se z toho obrazu osvobodil, ale měla jsem pravdu s těma kamennýma zubama. Takže bych jako svou práci mohla věštit v EZO.TV! Momentálně mě však zajímal ten anděl.
"Nemrkej!" vykřikl na mě Doktor a snažil se mě odtáhnout z dosahu toho anděla. Já vám říkala, že je to blázen, vždyť je ten anděl z kamene! Jak by mi mohl ublížit?
"Poslouchej, stalo se tu něco vážného a já možná vím co, teď se ale sbal, musím tě odsud dostat pryč, vezmi si s sebou jen něco málo a běž k té modré budce, tohle musím vyřešit sám!"
Bylo mi teda úplně proti srsti se sbalit, vzít si jenom batoh a jít k té budce, ostatně, proč bych poslouchala rozkazy bláznivého Marťánka, že. ("Já nejsem z Marsu!") To jen pohled na tu kamennou zrůdu mě donutil jednat, protože něco mi říkalo, že asi nebude jen tak úplně z kamene a taky se mnou nebude chtít poobědvat, no možná se mnou, v tom smyslu, že bude chtít poobědvat mě. Tak jsem si dala do batohu:
· Blok na kreslení
· Tužku
· Zrcátko (kdo ví, co se přihodí, že)
· A to nejdůležitější: Džus v papírové krabičce (No, tomu se vlastně nedá říkat džus, takže přesněji: Tuto hromadu barviv a konzervantů s 0,00001 % extraktu z pomeranče, zabalenou do takové papírové krabičky s brčkem)
Někdo by si možná sbalil takové ty věci jako jídlo, pití (Dal by se počítat ten "Džus", ale ono to není ani vlastně pití…) a lékárničku, ale na to dlabu, víc se mi do batohu nevejde.
Tak jsem stanula před modrou budkou. Po pár minutách, hodinách či co to vlastně bylo, (ani hodinky se mi do batohu nevešly) se ozval z mámina pokoje menší výbuch, ven se vyvalil nazelenalý kouř a za chvíli Doktor utíkal ven z našeho domu, celý udýchaný, s očouzenými vlasy a promluvil:
"Je to divné. Na váš dům a na jeho obyvatele působí nějaký radar, magnetické pole nebo něco takového, došlo mi, že nejde o obvyklý útok, něco na tom je, chtěl jsem to z něj vymámit, ale teleportoval se, což je škoda, ale vím jistě, že tě nenechají na pokoji, prostě jim jde o tebe, tvou mámu a bratra a asi už ty dva unesli, takže každopádně musíš jít se mnou, pokusím se je najít, bůh ví, kam se teleportoval…"

"Cožeto?" aneb zase mé nechápavé já se ozvalo, doufajíc, že tento psychouš najde na mou otázku docela logickou odpověď, uspokojivou pro mou inteligenci.
Doktor mi věnoval takový ten pohled: Něco se tu snažím vysvětlovat a pak zjistím, že má slova jaksi taksi přesahují tvé chápání. Pokrčila jsem rameny. Holt taková jsem já. Doktor si povzdechl.
"Prostě jsem tím chtěl říct, že andělé jdou po tobě a tvoji rodinu nepochybně už dostali a tak musíš jít se mnou, cestovat v TARDIS a pokusíme se je najít."
"Čili chceš říct, že musím jít s tebou do tý debilní "lodě" a budeme se pokoušet najít moji rodinu?!"
"Za prvé, TARDIS není debilní, je to geniální stroj. A za druhé, mohla bys projevit trochu vděku a ano, TARDIS umí cestovat celým časem a prostorem, takže to nebude problém." zazubil se na mě.

"Ach jo, tak si přijdeš a zhatíš mi celej život. Nechtěla bych s tebou jít, ale svoji rodinu musím najít. Ty nepochybně taky o mou společnost moc nestojíš, že, ale máš mi přece pomoct ne? Blbá loď!" mezitím, co jsem tak nadávala, ta "blbá loď", zatímco jsem se o ni opřela mi dala elektrickou ránu. "Jau!" věnovala jsem Doktorovi nepěkný pohled. "To chceš, aby mě přizabila?"
"Ne." (Pochybuju…) a vešel do TARDIS. A já za ním.
Náhle mi to došlo, když jsem tu loď viděla zevnitř. Došlo mi co s ní je v nepořádku. Rychle jsem vyběhla ven a TARDIS jednou oběhla.

"To je přece kravina…" znovu jsem ji oběhla. Doktor vylezl z TARDIS a začal se na mě šklebit.

Obrátila jsem se k němu:

"Jak to, že její půdorys je zevnitř kulatý a zvenku hranatý?!"
Úsměv mu poněkud pohasl.

"A to sis nevšimla, že je TARDIS vevnitř větší?" Co? Podívala jsem se dovnitř. Pak jsem se podívala ven.
"Aha! Vidíš, to jsem si ani nevšimla!" A tentokrát jsem to fakt nemyslela ironicky.
"Tak jdeme." A vešel do té "lodě", která mě každou chvíli něčím překvapovala. Já ho poněkud zaraženě následovala. A tak se modrá budka rozhučela a my se vydali vstříc dobrodružství. A pak mi to došlo. Zapomněla jsem si kapesník!

KONEC 1. KAPITOLY
Jak se vám líbí?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Eamane Eamane | Web | 7. března 2014 v 17:10 | Reagovat

Ahoj u mě je vyhodnocení zápisu SB :) ... http://svet-stredozeme.blog.cz/1403/blog-slavi-3-roky

2 Marille Marille | Web | 7. března 2014 v 19:08 | Reagovat

Věnování? Mě? Děkuju :) Jsem ráda, že jsem tě neurazila nebo něco takového.
Ty gify v povídce působí trochu zvláštně, ale třeba to je tím, že na ně nejsem zvyklá :D
Linda dneska perlila :D Opravář :D "Jak to, že její půdorys je zevnitř kulatý a zvenku hranatý?!" Nikdy by mě nenapadlo zeptat se zrovna na tohle :D Ale na tu Doctorovu řeč bych reagovala úplně stejně :D Prostě tomu prostý smrtelník nemůže rozumět :D
Tahle kapitola byla fakt super, už se těším na další. Proč asi po Lindě a její rodině jsou Andělé? O_o Jsem napnutá jako kšandy. Btw, máš úžasný design :3 Davík :3

3 Scrat Scrat | E-mail | Web | 7. března 2014 v 19:30 | Reagovat

[2]: Není zač ;) To já děkuju za komentáře :)
Ty gify tam slouží spíš jako ilustrace, popisování výrazů, nebo tak něco :D
Jo, a na rozuzlení s Anděly si budete všichni muset ještě počkat, protože se objeví až na konci :P :D
Jinak, vážně děkuju za komentář :) ;)

4 Tabi Tabi | E-mail | Web | 7. března 2014 v 22:04 | Reagovat

zajímavý charakter hlavní postavy :D akorát se mi nezdá, že by Doktor hned vyžvanil ty věci o sobě jako že je time lord, jeho budka je větší zevnitř a skáče ve vesmíru a v čase jako hopík v krabici metr na metr... speciálně desítka si to imho nechával pro sebe, dokud to šlo ;) to mě tam dost bilo do očí, ale jinak dobrý :) piš dál, budu číst!
P.S.: chtěla jsem napsat taky to o těch gifech, ale byla jsem předběhnuta, tak aspoň doplním :D když už je tam chceš, dala bych link do jednoho ze slov v tý větě, ale rozhodně ne doprostřed textu :)

5 Lilly Lilly | Web | 8. března 2014 v 12:57 | Reagovat

Súhlasím s komentárom predo mnou, Doctor sa prezradil celkom rýchlo, myslím, že by držal tajomstvo trochu dlhšie, ale s tým dokážem žiť :D Inak je to veľmi dobrá a hlavne vtipná kapitola, Linda sa mi začína páčiť :D Máš určite skvelý zmysel pre humor, som zvedavá, čo bude ďalej :)

6 Snapeova Snapeova | Web | 8. března 2014 v 16:27 | Reagovat

Objevila jsem tvůj dotaz:

4 Scrat Scrat | E-mail | Web | 4. února 2014 v 17:29 | Reagovat

Ahoj, můžu se zeptat, jestli povídky na přání píšeš podle toho, na kterou povídku máš zrovna náladu nebo popořadě? :)

Nevím jestli jsem ti odpovídala, ale asi ne. Píšu to popořadě, ale kapitolovky si nechávám na později, protože teď nemám čas, takovou tam mám jednu a nedávno jsem dvě jednorázovky rozepsala najednou, jednu jsem dokončila, byla druhá v pořadí a ta první, tam mi v půllce došla inspirace, takže se to prohodilo, ale jinak to běžně dělám popořadě, aby to bylo fér.

7 Yummy^^ Yummy^^ | Web | 8. března 2014 v 20:09 | Reagovat

Úžasné! :3 Linda je tak trochu dosť často mimo :D A ten kapesník na konci! ^^ Bofur a Bilbo :D

8 Xanya Xanya | Web | 8. března 2014 v 22:20 | Reagovat

Je to boží,na Doktora sice nekoukám,ale mám to v plánu. :D
Jop a do spřátelnených tě moc ráda vezmu,jenom odpovídám až teď,protože se tam moc nekoukám... No,prostě si tě jdu zapsat :D

9 LinDa LinDa | Web | 9. března 2014 v 9:49 | Reagovat

Je to úplne geniálne :D Teším sa na pokračovanie :D Tak ona si najskôr všimla pôdorys a nie veľkosť :D Toto sa mi páči.

Inak, rada spriatelím. Myslím, že na tvoj blog som už narazila, ale nenechala som tu žiaden komentár. Idem si ťa teda zapísať :D

10 Mickey Scallett Mickey Scallett | Web | 9. března 2014 v 19:49 | Reagovat

Miluju Doctora who máš dokonalej blog :O <3

11 Scrat Scrat | E-mail | Web | 10. března 2014 v 18:40 | Reagovat

[4]: No jo, příště ty gify upravím aby to byl jenom odkaz, díky za radu :)

[5]: Děkuju :)

[7]: Díky, no jo, inspirace z hobita :D

[8]: Díky za spřátelení :)

[9]:Díky :)

[10]: Děkuju, koukla jsem se na tvůj, taky máš krásnej blog :)

12 Lucy Lux Lucy Lux | Web | 10. března 2014 v 22:02 | Reagovat

Tak toto nemá chybu!! :-D Tak dobre som sa už dávno nezasmiala na žiadnej poviedke :-D
Tie hlášky nemajú chybu :-D "Si policajt, doktor, detektív alebo opravár?" :-D "Ako to, že tvoja loď má zvonku štvorcový pôdorys a vznútra okrúhly?" :-D --> Tak to by ma v živote nenapadlo sa opýtať :-D :-D
Tie gify sú super, len majú jeden problém: strašne ma rozptyľujú pri čítaní :-D (ani si nepredstavuj, ako som sa pri každom škerila :-D :-D )
Čítala som aj prológ a myslím, že Linda sa mi začína páčiť :-D (ale ten opis anjela na rozsekal.. ona to jednoducho opisovala ako normálny obraz! :-D ) Alebo keď napodobňovala anjela a on bol za ňou ---> tý vole, do you want to kill me? normálne som sa tak zľakla, že som sa musela otočiť, aby som sa ubezpečila, že tam žiadny anjel nie je :-D)
Teším sa na pokračovanie :-)
P.S.: Ten obrázok je podarený :-) Ja na matike skôr píšem básne než kreslím :-D
P.P.S: Ako tak sledujem tvoj blog (rozhodla som si naň trochu posvietiť :-D ) tak sa za vlastnú aktivitu a rozmanitosť tvorby hanbím...

Ak raz napíšeš knihu, moja drahá Scrat,
budeš mať čitateľov, nemusíš sa báť,
ja tvoje knižky prečítam, ja budem tvoj fan,
ty na to máš, tak teda písaniu zdar! :-)

13 Lucy Lux Lucy Lux | Web | 10. března 2014 v 22:03 | Reagovat

P.P.S: Ten tvoj dizajn nemá chybu :3 :-D

14 Scrat Scrat | E-mail | Web | 11. března 2014 v 13:46 | Reagovat

[12]: Děkuju :) Strašně moc :) Ani nevíš jak mě tvůj komentář potěšil, skoro brečím štěstím :) Fakt, fakt, moc děkuju ani jsem nečekala takový úžasný koment vážně moc, moc děkuju :) :D
P.S.: Design mi udělala Gaz, jsem jí za něj vděčná, popravdě, ty moje designy za moc nestály :D

15 Sarah Shaman Sarah Shaman | Web | 11. března 2014 v 17:41 | Reagovat

Děkuji, i tvůj je moc pěkný :)

16 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 11. března 2014 v 20:06 | Reagovat

Tak tahle kapitola mě opravdu rozesmála. Linda je trošku jako Donna, taky taková vtipná.
A andělé-na těch se vyžiju. :)
S gify je to dobrý nápad, i když myslím, že někdy se tam tolik nehodí, ale alespoň to člověku přiblíží, jak Doktor vypadá (a ty jeho ksichty).
Moc se mi to líbí. :)

17 Ubauba Ubauba | 1. dubna 2014 v 20:55 | Reagovat

Je to moc moc moc moc moc hezký a vtipný. A teď ještě jedna malilililinkatá otázečka (vim že mě máte za blázna). Nechci naléhat, ale mohla bych se zeptat, kdy bude další kapitola?

18 Scrat Scrat | E-mail | Web | 2. dubna 2014 v 15:17 | Reagovat

[17]: No, další kapitola je docela dlouhá, už mám napsáno asi 6 stran a chybí mi ještě asi jedna + ještě to musím poslat na bettaread, tak nejspíš tento nebo příští týden to tu bude :) :D Ale jsem ráda, že ses zeptala, alespoň vím, že o tu kapitolu někdo stojí :)
Jinak, na facebookové stránce blogu jsou vždycky aktuální informace anebo v menu :) (facebook.com/scratilove)

19 Niky Niky | 12. dubna 2014 v 11:51 | Reagovat

Wow vážně suprově píšeš. Strašně jsem se smála u konce :DDD. Hned jsi mi rozzářila den. Těším se na další kapitolu :3.

20 Chimegee Chimegee | Web | 12. dubna 2014 v 19:37 | Reagovat

,,vypadal mladě a měl na sobě dlouhý hnědý kabát a hluboké hnědé oči. (Ne, ty neměl na sobě, ale v očních důlcích, přirozeně)" Ty oči mě dostaly :DDDDD Já u tvých povídek chytám záchvaty smíchu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PRAVIDLA PŘIDÁVÁNÍ KOMENTÁŘŮ:
1. Napíšete svůj názor slušně.
2. Nebudete psát sprostá slova.
3. Nebudete sem dávat reklamy, pokud to nepíšete pod článek speciálně pro reklamy (TADY.)
4. Nepište pod články nic, co s nimi nesouvisí, na to máte článek (odkaz o dva řádky výše.)
NEZNALOST PRAVIDEL NEOMLOUVÁ A POKUD JE PORUŠÍTE, MÁTE TU ZABLOKOVANÝ PŘÍSTUP!


IKONKY:

A zase se vraťte!