Blog je opět v provozu! (30.6)

Spolu zvládneme vše

10. ledna 2015 v 13:30 | Scrat
Tak jsem se zase pokusila překonat svou lenost a napsat nějakou z povídek na přání. Další na řadě byla Annie Potterová, která po mě chtěla jednorázovku s párem Hinny po velké bitvě. Nejdřív bych se chtěla omluvit, že to trvalo tak dlouho, ale nejdřív mě nic nenapadalo a pak jsem neměla čas. Celá já. No, musím se ospravedlnit, že neumím psát romantické povídky, takže pokud se vám to bude zdát poněkud klišé, nemějte mi to za zlé. A jinak - pokouším se také zlepšit ve tvorbě bannerů, doufám, že už nebudou tak hrozné jako předtím.
Zatím se mějte!

Společně zvládneme vše
Pro Annie Poterovou
Kráčel pomalu k místu, které minulý rok sám navštívil. Ale později neměl dost příležitostí k tomu, aby se tam vrátil.
Najednou za ním cosi šustlo a on se bleskurychle otočil a zaklínadlo tak tak minulo svůj cíl. Ginny opatrně vykoukla zpoza stromu a vyděšeně se na Harryho podívala.
"Promiň…já…," omlouval se hned Harry.
Od té doby, co porazil Voldemorta, jen tak chodil po přírodě a přemýšlel, byl smutný ze ztráty svých bližních a vyrovnával se se změnami, které přineslo zmizení Voldemortova kousku duše z něho samého. Najednou byl opatrnější po tom všem, co zažil a rozrušil ho každý sebemenší zvuk ve tmě.
"To nic, Harry, měla jsem ti dát najevo, že jsem to já."
Harry zase schoval svou hůlku a víc sevřel v ruce tu bezovou. Právě ji šel vrátit do Brumbálovy hrobky. Rozhodl se jít sám, Ron s Hermionou stejně pomáhali ostatním zraněným.
"Můžu jít s tebou?" otázala se opatrně rusovláska a vyšla zpoza stromu.
"Dobře," kývl Harry a oba dva se vydali tou samou cestou jako před rokem, kdy Brumbála pohřbívali.
Oba se později se smutkem ve tváři dívali na náhrobní kámen, který byl Voldemortovou činností prasklý a na tělo jejich bývalého ředitele, kdysi nejmocnějšího čaroděje. Harry vložil jednu z relikvií smrti Brumbálovi do rukou a svou hůlkou hrobku spravil a uzavřel už navždy.
Pomalu se vydali k hradu.
***
"Harry? Co jsi takový skleslý?"
"To nic, paní Weasleyová, jsem jen unavený," odpověděl slušně Harry. Zrovna pobýval u Weasleyových, muselo se rozmyslet, co s ním bude dál, přece jen nedostudoval sedmý ročník, tak se ho rozhodl opakovat, aby měl vůbec nějakou šanci najít si zaměstnání. Kouzelnický svět se teprve vzpamatovával z temných časů a pomalu se obnovovala spousta věcí, které Voldemort zničil a které za dob jeho vlády nad světem nemohly fungovat.
"Tak si radši běž brzo lehnout."
"Dobře," řekl Harry, sklidil talíř od večeře a začal se sbírat nahoru.
"Dobře se vyspi!" zavolala za ním ještě Hermiona.
"Já už asi taky půjdu," řekla Ginny matce a zamířila nahoru do svého pokoje. Prosvištěla na schodišti kolem Harryho.
"Ginny?" Jeho tón hlasu ji zarazil a tak se zastavila.
"Ano?"
"Mohl bych si s tebou na chvíli promluvit?"
"Dobře, pojď dál."
Harry vešel do jejího pokoje.
"Víš, Ginny, jak jsme tady tehdy byli? Těsně před svatbou Billa a Fleur?"
"Ano, musel ses se mnou rozejít kvůli Ty-víš-komu."
"Voldemortovi, Ginny. Nemohl jsem se s tebou stýkat, ale za tu celou dobu, kdy jsme hledali viteály jsem nemyslel na nikoho jiného než na tebe. To tvé jméno mi v myšlenkách dodalo síly, když jsem se měl Voldemortovi obětovat. Jsem tak rád, že jsem to všechno přežil. Hlavně kvůli tobě."
"Harry…," nejdřív se jí nedostávalo slov. "Já už nejsem ta malá holka, co po trpaslících posílá valentýnky." Oba se nepatrně usmáli při vzpomínce na dávného svatého Valentýna. "Dospěla jsem, víš? Celý ten školní rok jsem měla čas na přemýšlení, když jsme s Lenkou a Nevillem bojovali proti útlaku Smrtijedů ve školním sboru, myslela jsem na tebe, jak jsi byl statečný, když jsi zakládal Brumbálovu armádu a když jsi s Ronem a Hermionou bojoval proti Umbridgeové. Už nejsem ta malá holka co je slepě zaláskovaná do svého hrdiny."
"Takže mě už nemáš ráda?" ozval se Harry po chvíli ticha.
"Právě, že ano ty můj hlupáčku! Za tu dobu, co jsem byla bez tebe jsem, tě začala milovat ještě víc a už si nedokážu představit, že bychom byli od sebe odděleni! To, že jsem rozumnější neznamená, že už tě nemiluji." Usmála se na něj.
"Takže to znamená… Že jsme zase spolu?" usmál se Harry taky a uvědomil si, že mu Ginny pomůže se s tím vším vyrovnat, s každou změnou, a s ní že už zvládne cokoli.
"Ano," řekla a políbila ho.

Vaše Scrat
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anie Anie | Web | 10. ledna 2015 v 16:59 | Reagovat

Náhodou to klišé není, mě se to tedy líbí, i když na romantiku zrovna moc nejsem.

2 Anna Elizabeth Potter Anna Elizabeth Potter | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 19:53 | Reagovat

Moc se ti to povedlo a mě se to teda líbilo :) nezadala jsem ti nic určitého prostě romantiku po bitvě a to je ono ;) moc ti děkuji! :)

3 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 12. ledna 2015 v 15:57 | Reagovat

Scrat, to je nádherné! Vážně, moc se ti to povedlo. Je to takové nenásilné a milé.

4 Lucy Lucy | Web | 12. ledna 2015 v 16:46 | Reagovat

Je to super :-)

5 Irith Irith | Web | 13. ledna 2015 v 17:53 | Reagovat

Uáááá, moc krásné. Proč mě sakra nikdy nenapadlo zamyslet se nad tím, jak se zase dali dohromady?

6 Polly Polly | Web | 13. ledna 2015 v 20:43 | Reagovat

Pěkné, moc pěkné.
A ty, že neumíš psát romantiku? Když jsem se o to kdysi pokoušela, tak to dopadlo tak, že na zamilovaný pár zaútočila rozzuřená labuť...

7 NeFeReT NeFeReT | Web | 29. ledna 2015 v 11:03 | Reagovat

Bože, takéto niečo mi tak strašne chýbalo. Nemala som vôbec čas na čítanie FF. Som rada, že už ten čas mám a idem hneď preliezť tvoj blog. Čo tu máš nové :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PRAVIDLA PŘIDÁVÁNÍ KOMENTÁŘŮ:
1. Napíšete svůj názor slušně.
2. Nebudete psát sprostá slova.
3. Nebudete sem dávat reklamy, pokud to nepíšete pod článek speciálně pro reklamy (TADY.)
4. Nepište pod články nic, co s nimi nesouvisí, na to máte článek (odkaz o dva řádky výše.)
NEZNALOST PRAVIDEL NEOMLOUVÁ A POKUD JE PORUŠÍTE, MÁTE TU ZABLOKOVANÝ PŘÍSTUP!


IKONKY:

A zase se vraťte!