Blog je opět v provozu! (30.6)

Jaké je to skládat zkoušku Cambridge

28. ledna 2016 v 15:22 | Scrat |  Úvahy
Zdravím!
V listopadu 2015 jsem skládala mezinárodní zkoušku Cambridge - PET (Preliminary English Test) for schools. Připravovala mě a mé čtyři spolužáky na ni moje učitelka angličtiny. Příprava trvala asi jedenáct měsíců, jednou týdně. Nedávno jsem se dozvěděla výsledek té zkoušky. Uspěla jsem na 91% a tudíž mám mezinárodní certifikát, který potvrzuje, že má úroveň angličtiny je B1. Jako já se nechci chlubit, ale... :D

Nicméně nechci tento článek jen věnovat vychvalování mých úspěchů, i když to by nebylo tak špatné, co říkáte?, takže bych vám chtěla něco o té zkoušce říct, popsat, jak to probíhalo a i vám tuto zkušenost doporučit.

Na začátek bych chtěla jenom naznačit, že vám tato zkouška vleze do peněz, ale stejně to za to stojí. Jazyková škola P.A.R.K provozuje přípravu na ony zkoušky Cambridge a samotnou zkoušku smíte skládat tam. Jinak, nabízí i mnoho dalších zkoušek, jako třeba KET (Key English Test - A2), FCE (B2) a mnohé další. (Odkaz na stránky školy zde.)
Jenom pro informaci - A2 je úroveň, kterou by měl žák dosáhnout na konci základky. B1 je maturitní úroveň.
No, asi někdy v říjnu 2015 navrhla moje učitelka angličtiny naší třídě, že se můžeme zapojit do jedné z těchto zkoušek. Zájem mělo pět lidí včetně mě. Zaprvé jsem se chtěla zlepšit v angličtině a zadruhé mi to přišlo jako skvělá a užitečná příležitost.
Tak jsme se dohodli, že se budeme scházet v naší škole každý čtvrtek po vyučování na dvě hodiny. Samotná příprava byla úplně zdarma (za což díky mojí učitelce, fakt je skvělá), ale speciální učebnice a pracovní sešit stály každý 500 korun a samotná zkouška stála 2500 korun. Ale věřte mi, stálo to za to.
Na první setkání k nám přišla slečna z té školy PARK, aby si s každým z nás promluvila. Měla zjistit, jak na tom s angličtinou jsme a na jakou úroveň bychom mohli mít.
Byla jsem fakt nervózní, ptala se mě anglicky na různý věci, třeba moje zájmy a tak. Blábolila jsem tam něco o fanfiction a neměla jsem z toho moc dobrej pocit.
Ale musím říct, že kdyby na mě nakonec nepromluvila česky, myslela bych, že je to rodilá mluvčí.
No, výsledky byly takové, že tři z nás by mohli mít už na tu B1 a dva na tu A2. Hádejte v jaké skupině jsem byla… :D Ano, mluvení mi nikdy nešlo.
Nicméně prý, že když se budeme odteď připravovat, máme možnost do prosince všichni mít na tu A2. Pokud bychom však chtěli mít tu B1, musíme se připravovat celý rok až do listopadu 2015 (tehdy byl říjen 2014).
Tak jsme souhlasili, že budeme makat celý rok a začali jsme se scházet každý čtvrtek.
Nejdřív jsme vyplňovali jen cvičení na papírech, ale pak nám dorazily učebnice a pracovní sešity a už jsme pracovali do nich. Taky jsme dostávali úkoly na doma a i na prázdniny (dokonce i ty letní). Musím ale říct, że to byly jediné domácí úkoly, které mě opravdu bavily dělat.
No, abych to tak nějak vysvětlila, měli byste předem vědět, že zkouška má čtyři části. Speaking, Reading, Writing a Listening.
Na proti tomu učebnice měla asi sedm lekcí a každá lekce měla pět částí - Speaking, Reading, Writing, Listening a Grammar.
Každé setkání jsem se setkala s novými slovíčky a poznatky a málokdy jsem tomu rozumněla jen tak. Musím ale říct, že pak mi naše školní učebnice angličtiny připadala celkem jednoduchá.
Teď bych ráda něco řekla k jednotlivých částech.

Speaking byl pro mě určitě nejtěžší. Když jsme procvičovali, měli jsme nějakou dobu mluvit na určitá témata, pak třeba ve dvojici popisovat obrázek a taky diskutovat o možnostech nějaké situace, která nám byla předložena.
Ono to lehce zní a když jsem měla mluvit, napadlo mě vždycky spoustu věcí, které říct. Nicméně říct je, to je věc jiná a je strašně těžké rychle reagovat, vzpomenout si na důležitá slovíčka a fráze a zůročit 9 let angličtiny v 15ti minutovém rozhovoru. Na to se prostě nedalo připravit na 100%. (Leda tak si sepsat možná témata, která by se tam mohla objevit, ke každému si připravit věty a ty se naučit nazpaměť :D Ale ty obrázky na popis byly originály, takže na to se nedalo připravit vůbec.)
Abyste měli představu o tom, jak to vypadalo na zkoušce, tady je ukázkové video:
Takhle nějak to tedy zhruba probíhalo.
Reading byl sice těžký, ale dalo se na něj jakž takž připravit. Třeba jsme měli text s vynechanými slovy, každá vynechávka měla číslo a pod textem byly u čísla vynechávky čtyři slova - a, b, c a d. A člověk měl rozhodnout, které ze slov se do vynechávky více hodí. Jenže tam byly takové špeky jako 'should' a 'ought to' či 'many' a 'much'. Člověk musel přesně vědět kdy se jaké slovo používá a někdy nestačila ani vylučovací metoda, protože jak mám jako vědět, kdy tam má být 'on' a kdy 'in'? Předložky jsou hrozné mrchy. Prostě to záleželo na jednotlivých slovíčkách.
Nebo tam třeba byl druh cvičení, kde byl text a pod tím očíslované věty a člověk měl podle textu rozhodnout, jestli jsou pravdivé nebo ne.
Prostě řečeno, pokud rozumíte gramatice, máte dobrou slovní zásobu a dokážete porozumět smyslu anglického testu, tak máte část Reading v kapse.
Writing byla pro mě jedna z těch obtížnějších. Nevýhoda byla, že to, co napíšete je prostě dané a nedá se to nijak okecat, takže za to můžete chytit mraky chyb. Ve Speakingu se můžete ještě rychle opravit, ale ve Writingu už ne. Různá cvičení spočívala třeba v tom, že jsme měli odpovědět na dopis nebo napsat příběh. Buď jsme měli zadané téma nebo první větu, každopádně jsme měli vždycky určený počet slov. U dopisu to bylo tak 35-45 slov a u příběhu vždy 100 slov (tady se vyplatí psaní drabble :D )
Každopádně, přesto, že jsem se Writingu tak obávala, měla jsem za něj ve finální zkoušce nejvíc bodů. Tady se asi vyplatí nějaký ten spisovatelský talent, že?
A nakonec tu byl Listening. Ten byl podle mého názoru nejvíc v pohodě. Vždycky jsme si poslechli úryvek nějakého rozhovoru a pak měli otázku. Například: Kde je čepice o níž se v poslechu mluví? A pod tím jsme měli tři obrázky jako tři možnosti. Problém byl v tom, že v poslechu byla zmíněna všechny tři místa na obrázcích. Takže člověk musel pozorně poslouchat, kde je ve skutečnosti.
No, a takhle nějak jsme pracovali každý týden. Ty dvě hodiny vždycky utekly jako voda. Navíc to byla fajn skupinka, nebyl tam nikdo, koho nesnáším (což je docela úspěch) a staly se tam někdy i momenty, které nás rozesmály.
A pak nastal den, kdy jsme měli jít na zkoušku nanečisto. Totiž, kdo chtěl, mohl si za 200 korun zaplatit zkoušku nanečisto, která vám ukáže, jestli na tu skutečnou zkoušku máte nebo ne. Pokud se pak rozhodnete jít i na tu pravou, tak se vám těch 200 korun odečte od částky na tu skutečnou zkoušku.
Všichni jsme byli nervózní a ještě před tím, než si nás zavolali, jsme jedli čokoládu, aby nás to povzbudilo.
Škola PARK byla moc hezky vyzdobená, na stěnách byly namalovamé různé anglické pomůcky, říkanky a slova, která jsou si podobná. Co mě překvapilo, bylo, že škola z venku nevypadal vůbec jako škola. Spíš jako normální patrový dům. Teprve uvnitř byly znaky toho, že jde o školu. Taky tam nebyly normální třídy. Bylo to tam všechno takové malé a útulné, všude samé koberce a tak.
Sedli jsme si do jedné z místností se stolem složeným z více malých stolů, postavených do půlkruhu. Už si nepamatuju, která část byla první a která poslední, ale vím, že mi Listening a Reading přišly v pohodě, Writing byl sice těžší, ale nebylo to něco u čeho bych se nějak zapotila. Ovšem u Speakingu jsem byla hodně nervózní.
Pak zbylo několik dní čekat. Dala jsem do toho všechno a ono se mělo ukázat, jestli budu mít i na tu pravou zkoušku.
Konečně nám to přišlo do emailu. Měla jsem 87% což bylo z naší skupinky nejvíc. Kupodivu jsem měla nejlepší Speaking (ne z naší skupinky, ale ze všech těch "disciplín") a nejhorší Writing, který byl ale fakt těžký. (Ale u té skutečné zkoušky to bylo kupodivu naopak.)
Všichni jsme to tedy zvládli a měli víc než 70%(což bylo minimum, aby to člověk zvládl) a tak jsme se teda nenávratně přihlásili na tu skutečnou zkoušku, která měla probíhat na začátku prosince.
Do té doby jsme ještě dopilovávali naše dovednosti, dokončovali učebnici a pracovní sešit a podobně.
A pak nastal den D. Teda dva dny D. V pátek měl být Speaking a v sobotu ten zbytek. Šli jsme tam rovnou ze školy a přišli jsme tak o poslední hodinu.
Byla jsem nervózní, protože jsem věděla, že na mluvení jsem kopyto ať už v jakémkoli jazyce. Měla jsem připravené věty na určité otázky, v tomhle jsem se spoléhala spíš na svou paměť než na své komunikační schopnosti. Ale věděla jsem do čeho jdu a to bylo důležité.
Dorazili jsme tam a jako první si zavolali trojici - dvě holky z naší skupinky a mě.
Moc si z toho Speakingu nepamatuju, jen že jsem u toho popisu obrázku cosi blábolila jedno před druhé. Ale pak se mě zeptali na otázku jen pro mě a to bylo: "What's your favourite website?" Na takovou otázku jsem se sice nepřipravovala, ale věděla jsem o čem mluvit. Kecala jsem o tumblru, že jsou tam zajímavý věci a že má člověk svou vlastní stránku a na to si rebloguje různý posty :D Nevím, jestli to byla dobrá volba, ale bylo to první, co mě napadlo :D
Pak jsme šli domů chystat se na zítřek. Ještě jsem si opakovala nepřímou řeč, protože to je snad nejtěžší učivo z celé angličtiny (aspoň teda pro mě). Ale pak jsem si prostě řekla: "Umím co umím. Připravovala jsem se na to poctivě a víc už k tomu udělat nemůžu. Jen je teď potřeba zúročit ten rok a půl snahy a pokud to nezvládnu, budu vědět, že jsem do toho dala všechno."
A druhý den na zkoušku jsem dorazila úplně klidná. Ostatně jsme taky věděli, jak to bude probíhat díky té zkoušce nanečisto, že.
V čekací místnosti jsem snědla celou tabulku čokolády (a nelituju toho :D).
Do té místnosti, kde se psalo a kde byl poslech směly jen pasy/občanky(na prokázání identity. Oni by nás tam bývali i fotili, ale to se u těch zkoušek 'for schools' nedělá), psací potřeby a pití, které však nesmělo být na stole.
Každý stolek byl zvlášť oddělený s jednou židlí a papírem. Byli tam s námi dva učitelé ze školy PARK, kteří nás anglicky seznámili se šílenými pravidly, které zavedlo Cambridge a které se musí dodržet. Například nám museli zkontrolovat lahve s pitím, jestli na nich nemáme něco napsané :D
No, měli jsme na to klid a mohli jsme začít. Nejdřív jsme vyplnili dotazník, jako, proč tuhle zkoušku děláme a tak. A pak jsme dostali papíry k Listeningu. Potom byl Reading a pak byla přestávka. Ve většině případech jsem si věděla rady, takže fajn. A po přestávce byl Writing. Myslím, že od začátku jsem se nejvíc zlepšila v něm. Nejdřív to bylo strašně těžké a nasekala jsem tam mnoho chyb. Ale vypilovala jsem to a na té zkoušce už jsem nepanikařila a dle mého názoru jsem to zvládla jak nejlépe jsem mohla a nakonec mi dopadl nejlíp. (Si připadám jak Lockhart, pořád se chlubím :D )
No, a pak už bylo po všem. Nutno podotknout, že mi přišla ta sobota mnohem lepší než pátek, protože jsem na to měla všechno klid a nakonec mě i průběh toho všeho bavil. Kdežto na Speaking je jen 15 minut a je tam taková stresující atmosféra.
A pak nezbylo než jen čekat na výsledek. Čekali jsme dlouho, přes celé Vánoce až asi do půlky ledna. Posílalo se to totiž do Anglie. Pak nám to předběžně vyvěsili na web, abychom to viděli jen my a teď jen čekat na certifkát, který si, až přijde, budu muset vyzvednout osobně.
Dopadla jsem z naší skupinky nejlíp, i když nevěřím, že bych byla nejlepší, fakt ne. Ale chtěla bych poděkovat svojí učitelce, protože ta mě za dva roky naučila víc než jiní učitelé za čtyři. Bez ní bych to takhle daleko nedotáhla.
Nicméně, cesta to byla dlouhá a přestože těžká, bavila mě. Je mi skoro líto, že už to mám za sebou :D Nicméně nyní mám mezinárodní certifikát na B1, což se mi bude hodit i na střední škole.
No, pokud bude chtít někdo z vás tuhle zkoušku (nebo jakoukoli jinou od Cambridge) zkusit, neváhejte. Když to nezvládnete nic se neděje (kromě toho, že zaplatíte zbytečně 2500 korun :D ) a když to zvládnete, je to dobré pro budoucnost. Hlavně se nestresujte, protože to může všechno zkazit. (No, asi si říkáte, té se to říká, ta už to má za sebou, ale věřte mi, že pokud zvládnete tu nanečisto tak budete u té skutečné úplně v klidu.)
Koho by to zajímalo víc, více informací je na webovkách školy PARK, kde se dozvíte všechny potřebné informace ke zkouškám a jsou tam i cvičné testy.
Tak to by bylo vše :) A co vy? Máte zkušenosti s touhle zkouškou? Nebo s nějakou jinou jazykovou zkouškou obecně? Popřípadě byste to chtěli zkusit? Pochlubte se v komentářích :) a nezapomeňte mě pochválit, jaká jsem šikovná :D
Vaše Scrat
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Snapeova Snapeova | Web | 30. ledna 2016 v 22:06 | Reagovat

Jsi moc moc sikovna :D a myslim to samozrejme vazne. Ja s Anglictinou vzdy bojovala a mela jsem z toho jen stresy, hlavne kvuli mluveni a taky mi nikdy nesel poslech. Ted ctu anglicky knizky, takze si zlepsuju porozumeni, poznavam nova slova, ale jestli se nekdy naucim v anglictine i komunikovat, to tedy nevim. Mozna za sto let :D

Kdyz do toho da clovek tolik jako ty a jeste ma dobreho ucitele, urcite se to da zvladnout. Gratuluju, doufam, ze certifikat v zivote vyuzijes a udelas si treba i dalsi. (Jsou i vyssi urovne a dalsi zkousky ne?) :)

2 gly gly | 31. ledna 2016 v 12:54 | Reagovat

Heh, I know a few people who never learned English in school, yet their vocabulary and writing often exceeds normal native speakers. And on the other hand, I know those with PET who have now problems with basic tenses. Uh, getting lazy, aren't they?

I think it's not as important to have languague skill certificate if I'm not planning to work in english-speaking countries or in big companies. If my English is on a good level and I can comunicate/understand in a way that doesn't interferes with my work then I really don't need certification.
Besides, nowadays usually no one is interested whether you have PET/FCE/.. or not. What matters is what you can really do.

But having certificate is a huge plus for you. My congratulations! :-) I personally attended 2 mock exams (PET and FCE). I am close to FCE, but speaking is the most problematic part for me, probably just as for you. I strongly dislike when I just  have to speak about something out of the blue. Or describing pictures - aw, how boring :-)

And are you planing to get FCE some day? Or are you satisfied with your current achievement?

3 Sophie (Naranique) Sophie (Naranique) | Web | 4. února 2016 v 21:12 | Reagovat

B1, dobrý po základce :-) A obdivuju tě, že ses do toho dobrovolně pustila :-)

BTW I did few tests on the internet and also with my English teacher and I've got C1 (don't want to flaunt, but...) and twice even C2 :D

Ne že by to bylo tak oficiální jako tohle. Asi pomůže mít v UK příbuzný... A umět rozpoznat i mluvit se všema přízvukama co jdou. :-)

4 Scrat Scrat | E-mail | Web | 6. února 2016 v 15:05 | Reagovat

[2]: Yes, well, actually I plan to travel to England and Scotland (maybe work there but I'm not sure) so I guess my certificate might be uselful in the future. Also it gave me plus points when I did highschool entrance exams.
But yeah, it's true that more important is what you can do than what certificate you have.
I've also heard that if you have a FCE, you won't have to do English maturity, which is a really good thing :-)
Thank you for congratulation :-) I know, speaking is really hard :) I hope you will pass the FCE :) Yes, I plan to get it in the future but as long as I improve my English more. But I'm still kinda proud of myself that I passed the PET :-)

[3]: Yeah, I know, Robin told me you did this in school :D (Btw, he's so cool)
No však jo, taky ty už jsi na střední, no :-) Ale to se máš, že máš v UK příbuzný, to musí být fajn :) Já tam byla jednou, ale chtěla bych se tam ještě vrátit :)

5 Yu-chan Yu-chan | Web | 17. února 2016 v 10:37 | Reagovat

Gratuluji! Já se na příští rok dostala do semináře na přípravu na CAE, tak mi to třeba vyjde. :D

6 K. K. | 25. května 2016 v 23:55 | Reagovat

PET je docela na nic, pokud plánuješ i maturitu, ne? A to v dnešní době asi... plánuješ...
Lepší je si potom udělat i FCE, sice na nějaké výšky taky není důležitý, protože se pro ně hodí až Céčková znalost, ale i tak.. PET je ti podle mě dnes už k ničemu.. 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PRAVIDLA PŘIDÁVÁNÍ KOMENTÁŘŮ:
1. Napíšete svůj názor slušně.
2. Nebudete psát sprostá slova.
3. Nebudete sem dávat reklamy, pokud to nepíšete pod článek speciálně pro reklamy (TADY.)
4. Nepište pod články nic, co s nimi nesouvisí, na to máte článek (odkaz o dva řádky výše.)
NEZNALOST PRAVIDEL NEOMLOUVÁ A POKUD JE PORUŠÍTE, MÁTE TU ZABLOKOVANÝ PŘÍSTUP!


IKONKY:

A zase se vraťte!